Prastará tradice, která sahá až do doby kamenné
Transhumance, praxe sezónní migrace dobytka, od roku 2019 spojuje různé evropské kultury na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Tuto starobylou tradici společně pěstují Rakousko, Řecko, Itálie, Albánie, Andorra, Francie, Lucembursko, Rumunsko, Španělsko a Chorvatsko.
Jako sezónní migrace dobytka a pastevců mezi různými oblastmi představuje transhumance (trans - přes/za, humus - půda) mnohem více než pouhé řízení stád; je to živé dědictví zděděné po našich předcích, které spojuje minulost, přítomnost a budoucnost.
Tento nomádský způsob života byl cestou krajinou, ale i časem, ve kterém se harmonicky prolínal život dobytka a pastevců s rytmem ročních období.
Chov dobytka jako strážce biologické rozmanitosti
Chov dobytka zároveň v průběhu staletí formoval a udržoval bohatství travních porostů v podhorských a vyšších horských oblastech a zachovával jejich biodiverzitu. Tento přirozený, udržitelný management krajiny se ukázal jako nejúčinnější řešení pro zachování křehkého ekosystému.
Kousek pastýřského života můžete zažít při dobrodružství na Velebitu v rámci nádherných Dinárských hor.
Ubytování v autentických pastýřských obydlí v Národním parku Severní Velebit vám dává příležitost spojit se s přírodou na hlubší úrovni. Zažijte život, jaký býval, vychutnejte si čistý vzduch a ticho hvězdných nocí. To je skutečná definice udržitelného cestovního ruchu.
Dlouhá tradice transhumance a její význam pro život lidí v Chorvatsku je cenným kulturním dědictvím, které je zmíněno na epigrafických památkách a historických dokumentech, jako je „Vepsaný kámen“ a „Dolabelův nápis“, zmiňované v Gospićské smlouvě z 19. století.
