Jugo – náladový vítr | Vítejte na oficiálních stránkách Chorvatského turistického sdružení!

Jugo – náladový vítr

  • Domů
  • Zážitky
  • Jugo – náladový vítr

Jugo – náladový vítr

Pokud se o bóře dá říci, že je prudkým větrem, který se může rozmáchnout do síly, jež je pro jachtaře nebezpečná (což naštěstí platí zejména v zimě), druhý „hlavní“ vítr na Jadranu podobný přívlastek dostat nemůže, ale během plavby může způsobit mnoho různých problémů, to je nepopiratelný fakt.

 

Jugo je na Jadranu název pro vítr, který vane z jihovýchodu a neměl by se zaměňovat s větrem, který vane skutečně z jihu, tedy směrem k severu, a nazývá se „oštro“ nebo „pravé jugo“, má stejné vlastnosti a často přechází od jednoho k druhému. Pro zdůraznění tohoto rozdílu obyvatelé Dubrovníku a vůbec obyvatelé jižního Jadranu tomuto větru říkají „šilok“.

 

Objevuje se ve všech ročních obdobích, na severním Jadranu častěji na jaře, zatímco na jižním na podzim a v zimě. Obecně je častější na jižním Jadranu. Jugo přináší teplý vzduch, nízký tlak vzduchu a především vysokou vlhkost, oblačnost a déšť, často s bouřkami. To vše má vliv na náladu, a protože to obvykle trvá dlouho, člověka zachvátí všeobecná únava. Jugo původem z cyklony (střed cyklony leží nad západním Středozemím) nejčastěji fouká v zimě. Jugo z anticyklony je typické pro jaro a rodí se v jižních oblastech Balkánského poloostrova. Takové jugo nepřináší déšť, ale sílí spolu s tím, jak slunce stoupá po obloze, a opět slábne s jeho západem.

 

Jugo nezačíná vát zničehonic jako bóra, ale obvykle postupně, během dne, dvou či tří a získává na síle, takže v „mladém“ jugu se dá výborně plachtit, dokonce i když trochu zesílí, a ti, pro které už je silné moc, mají dost času najít si úkryt, než se rozfouká plnou silou. Na rozdíl od bóry, která vane v nárazech, je jugo jednolitý vítr. Může začít vát v kteroukoliv denní dobu, ale většinou začíná ráno. Vát pak přestává v odpoledních a večerních hodinách.

 

Na pobřeží ostrovů otočených na otevřené moře jugo zvedá velké vlny, zatímco v užších průlivech mezi ostrovy a velkých zálivech (Vela Luka, Stari Grad, Mali Lošinj) velké vlny nejsou, nicméně vítr tu výrazně zrychluje. V širších průlivech jako například mezi ostrovy Dugi otok, Ugljan a Pašman a dalších podobných se může „šourat“, aniž by zvedl větší vlnu, nicméně pak je kvůli tvaru krajiny často nárazový.