Riječská spasitelka Karolina

Riječská spasitelka Karolina

Málo měst ve světě se může pyšnit zarážející skutečností, že jednou z nejdůležitějších osob v jeho historii je dáma.

 

Karolina Belinić (roz. Kranjec), známější jako Karolina Riječská, svou statečností natolik zavázala své spoluobčany, že když hovoříte s obyvateli Rijeky o této mladé ženě jednoduše z nich vyzařuje neobvyklá chlouba.

 

Legenda o Karolině začíná během Napoleonových válek, kdy městu pod nadvládou Francouzů hrozilo pustošení ze strany Britů. Totiž, 3. července r. 1813 se před Rijekou z ničeho nic objevilo britské loďstvo. V prvních chvílích Riječané netušili nic špatného, naopak, zvědavě si prohlíželi blížící se plachetní lodě. Ale když se ozvala hromadná palba z mocných plavidel, pouhá hrstka vojáků chránící město byla brzy umlčena a 600 britských vojáků se vydalo na tažení k dobytí města.

Lid se strachy rozutekl, ale i zbylé vojsko, zatímco Britové začali zapalovat lodě v tehdejším přístavu na Fiumari. Najednou se uprostřed kouře a plamenů, které nemilosrdně olizoval lodní trupy, objevila 22-letá Karolina Belinić.

Jedna dáma je cennější než stovky děl

Měla na sobě černé, elegantní a dekoltované šaty a kráčela duchapřítomně a sebevědomě, jakoby měla nějakou misi. Brzy se dostala k britským vojenským silám, které požádala, aby jí byl umožněn rozhovor s jejich velitelem. Lidová tradice praví, že krásnou Riječanku brzy nato odvedli na loď k admirálovi, kde svým kouzlem a ženským půvabem úspěšně přesvědčila vysokého důstojníka britského vojska, že pokračování v pustošení je zbytečné.

 

Z druhé strany, podle historických dokumentů, byla Karolina dcerou Franje Kranjece, riječského námořního kapitána a obchodníka, ale co je pro tuto událost velmi důležité i britského vicekonzula pro Uherské přímoří od r. 1797 až do r. 1806, a na této pozici jej vystřídal syn Ignacie. Má se zato, že Karolina využila právě této diplomatické známosti, když vyjednávala s Brity, aby zachránila Rijeku.

 

Její spoluobčané na tuto statečnost nezapomněli a r. 1829 ji Městské úřady udělily uznání za její hrdinský čin. Dnes je jejím jménem pojmenováno molo přímo uprostřed přístavu, ale připomínkou tohoto jejího hrdinského činu je i dělová koule ve zdi průčelí katedrály Sv. Vida se zajímavým poselstvím: „Toto ovoce poslala Anglie, když odtud chtěla vyhnat Galy“. Díky Karolině Riječské dodávka "takového" ovoce již do Rijeky přestala.