Nejvýraznějšími rysy Kvarneru – oblasti, která se rozkládá od horského masivu Učky až po dalmatské přímoří – jsou kontrasty a rozmanitost.

Dlouhou tradici zdravotního cestovního ruchu, jež započala v době Rakousko-Uherska především díky přívětivým klimatickým podmínkám a dopravní dostupnosti této části Chorvatska, dnes doplňují četná wellness centra a léčebny nabízející talasoterapii.

Kempařům v této dobře známé destinaci skutečně nechybí nic, co by jim bránilo užívat si ji po celý rok. Je to patrné na celém jejím území: od Opatijské riviéry, kde se podle historických pramenů začal chorvatský turistický ruch rozvíjet v polovině 19. století, přes Rijeku, třetí největší město v Chorvatsku a správní centrum Přímořsko-gorskokotarské župy, až po největší chorvatské ostrovy Krk a Cres. Stejně tak jsou na turistické mapě Chorvatska odedávna dobře známy ostrovy Lošinj a Rab, ale i „zelené srdce Chorvatska“ – Gorski kotar, hornatá a zalesněná oblast spojující vnitrozemské a středomořské Chorvatsko, v níž leží Národní park Risnjak s nejvyšší horou zvanou Bjelolasica. Většina kempů se nachází na ostrovech a odráží typickou ekologickou i biologickou rozmanitost Kvarneru. Až se ponoříte do světa divoké vegetace a jehličnatých lesů s aromaterapickými účinky, rozhodně během své dovolené v Kvarneru nevynechte seznámení se supem bělohlavým, chráněným ptákem, jenž zde hnízdí. Můžete též pozorovat delfíny, a to jak na otevřeném moři, tak v pobřežních vodách ostrova Lošinj, kam tito savci pravidelně připlouvají, nejspíš při hledání vynikajících kvarnerských krevet. Tato delikatesa růžové barvy je spolu s vínem odrůdy „vrbnička žlahtina“ symbolem kvarnerské enogastronomie, v níž významné místo zaujímají i vnitrozemské speciality Gorského kotaru, jako jsou houby, lesní plody a zvěřinové pokrmy.