Dalmácie – Split

Dalmácie – Split

Pokud chcete v co nejkratším čase spatřit co nejvíce památek světového kulturního dědictví UNESCO, ve střední Dalmácii a Splitsko-dalmatské župě se vám toto přání splní.

Na pouhých třiceti kilometrech jedné z hlavních turistických oblastí Chorvatska na zvědavé turisty čekají Diokleciánův palác v největším dalmatském městě Splitu, Starogradské pole na ostrově Hvaru a historické centrum města Trogiru.

 

A to není zdaleka vše, co zmíněná organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu zapsala na některý ze svých prestižních seznamů. Na Seznamu chráněného nehmotného dědictví UNESCO jsou krajka z agáve, procesí „Za križen“ na Hvaru nebo sinjská alka, rytířský turnaj, jehož tradice v Sinji sahá až do 18. století. Na tomtéž seznamu je i tanec zvaný „němé kolo“ či „klapsko pjevanje“, tradiční druh sborového zpěvu bez doprovodu hudebních nástrojů, jenž se ze své kolébky v Dalmácii rozšířil i do některých dalších chorvatských krajů.

 

O tom, že zachovalých památek mohlo být v této části Chorvatska více, svědčí četná archeologická naleziště, jako je Solin – nejznámější a největší archeologická lokalita na východním pobřeží Jadranu. Jde o pozůstatky antické Salony, někdejšího hlavního města římské provincie Dalmácie, jež se rozkládají asi šest kilometrů severně od Splitu. Zatímco ve vnitrozemí propagují cestovní ruch a návrat k přírodě především rozmanité skanzeny a ekologické vesničky, na pobřeží tuto roli zastávají kempy, které často využívají bohatství slunečního svitu pro výrobu tepelné energie. Kempy ve střední Dalmácii pomáhají propagovat i další speciality této části Chorvatska. Vyhnout se nelze samozřejmě rybám na domácí způsob a plodům moře, ale zkusit byste měli i delikatesy, jejichž recepty pochází z dob Marka Maruliće, otce chorvatské literatury a rodáka ze Splitu. Takovým pamlskem je například perník „paprenjak“, jehož základní ingrediencí býval šafrán. Toto koření bylo spolu s medem a koriandrem v 16. století obzvláště důležitým ostrovním produktem. Ve vnitrozemí, přesněji v Dalmatském záhoří, je domácí specialitou cetinský pstruh, ale též žabí brodet na „baškotinu“ (druh sucharu), při jehož přípravě se žabí stehýnka přelijí citronovou šťávou, spolu s ostatními přísadami se pomalu vaří na mírném ohni, a nakonec se podávají s opečeným chlebem.

Zvláštností mezi nápoji je „koktejl“ z mladého vína a kozího mléka, jenž se nazývá rozličnými jmény. Jedním z nich je „bikla“, jak mu říkají ve Vrgoraci, rodném městě básníka Tina Ujeviće, kde se dnes vyrábí kvalitní víno a pěstují nejlepší jahody v Dalmácii.

Kempy

Dalmácie – Split

Kde císařství není pojmem pouze pro přírodu.

Pravé kouzlo středozemního jihu

Dalmácie – Split

Klenot říše

Dávného roku 305 po Kristu se tehdejší nejmocnější člověk světa císař Dioklecián musel rozhodnout, kde stráví zbytek života. Ze všech míst na světě si pro stavbu svého sídla vybral zrovna srdce Dalmácie, čímž postavil základy budoucího města Splitu.