Top vína v Chorvatsku

Top vína v Chorvatsku

Na území chorvatských vinařských regionů se vysazují četné mezinárodní odrůdy, ovšem pozornost je věnována i těm původním, jež umožňují rozvoj vinařské identity Chorvatska.
 

K vynikajícím jídlům se nejlépe hodí vynikající vína, kterých v Chorvatsku skutečně není nedostatek. Vinaři je vyrábějí nejen z oblíbených mezinárodních odrůd, ale také z těch původních, které přitahují stále více pozornosti a které se vyplatí chránit před zapomněním. Máme-li hovořit o nejznámějších odrůdách, které se v chorvatských krajích vysazují a pěstují, má každý region alespoň jednu, kterou si zvláště považuje a ze které tamní vinaři oddaně vyrábějí vína všech cenových kategorií. Ty nejznámější odrůdy vinné révy, které se na chorvatské půdě pěstují, vám nyní přinášíme.

 

Graševina

Graševina, ve světě známá také pod názvy Welschriesling, Ryzlink vlašský, Ryzlink italský, Ryzlink olasz či dokonce Grašica, je mezinárodní odrůda révy vinné, která se kromě Chorvatska pěstuje také v řadě dalších zemí střední a východní Evropy. Vinaři ji vysazují s oblibou, neboť je plodná, nenáchylná k nemocem, a navíc se vyznačuje každoročně vyrovnanými výnosy. Tradičně se nejvíce pěstuje ve Slavonii a Podunají a skvěle se hodí k tučným jídlům, jež charakterizují slavonskou kuchyni. V Chorvatsku se pěstovala většinou v regionu kolem města Kutjevo stejně jako na jižních svazích horských pásem Papuk a Krndija, ale velké úspěchy sklízí až k samému jihu Chorvatska a obci Konavle. Předností Graševiny je skutečnost, že se z ní mohou připravovat různé typy vín, což vinařům umožňuje experimentovat s vinnými styly a na trhu se lze následně setkat s čerstvou minerální Graševinou i víny komplexními z pozdního sběru či dokonce z vybraného sběru sušených bobulí a ledových sběrů, jež dávají sladká a aromatická přívlastková vína podávaná jako aperitiv či k dezertům.

 

Malvasia istrijská

Ačkoli své jméno dostala Malvasia istrijská po největším chorvatském poloostrově a je považována za jednu z původních istrijských odrůd révy vinné, přesné místo jejího původu není zcela známo. Tato odrůda se pěstuje na území celé Istrie, ale také v sousedním Slovinsku a Itálii. Je bujná, plodná a dává většinou hrozny, ze kterých se připravují středně silná či silná vína s vysokým zastoupením alkoholu, mírnou kyselosti a aromaty květů i ovoce. Existují tři výchozí druhy vína, které z této odrůdy bílé révy vinné vznikají. Základní Malvasia slabší kvality určená pro rychlou spotřebu, čerstvá Malvasia nesoucí označení IQ (Istrian Quality), která se vyrábí z kvalitnějších hroznů a vydrží až tři roky, a uleželá Malvasia, která se na trh umísťuje nejdříve dva roky po sklizni a vydrží více let.

 

Plavac mali

Plavac mali, známý též jen jako Plavac, ale také jako Plavac mali červený apod., je oblíbená původní odrůda révy vinné, jejíž kořeny sahají do střední a jižní Dlamácie, kde je dodnes nejzastoupenější. Révě vinné odrůdy Plavac mali se nejlépe daří na jižně orientovaných svazích, což jsou lokality Dingač a Postup na poloostrově Pelješac, Sveta Nedjelja, Zavala a Ivan Dolac na ostrově Hvar, stejně jako Murvica na ostrově Brač. Dozrává později, výborně roste v náročném terénu a je odolná vůči nemocem. Plavac mali z lokality Dingač byl prvním vínem, kterému byla na území dnešního Chorvatska udělena známka jakostního vína, a to již v roce 1961. Odrůda Plavac mali může dávat silná vína s vysokou hladinou alkoholu a bohatých chutí, ale rovněž lehčí ovocná vína, jež velmi často spadají do přijatelné cenové skupiny.

 

Žlahtina

Žlahtina či Žlajtina je původní odrůdou bílé révy vinné přímořského kraje, přičemž většinou se pěstovala na ostrově Krk, a to na lokalitě Vrbničko polje, kde vzniká Vrbnická žlahtina, nejznámější víno této odrůdy, které se pyšní ochranou zeměpisného původu. Žlahtina je považována za odrůdu vysoké plodnosti a dává zářivé suché víno zlatožluté barvy, ovocné vůně, výrazné minerálnosti, jemné slanosti, střední jakosti a harmonické chuti, které se dobře pije. Kromě toho, že se Žlahtina používá k výrobě vína, dává také chutné stolní hrozny s bohatou dužinou a pevnou slupkou. Základní rysy vín vzniklých z této odrůdy se nejlépe projevují během prvních dvou let, což dává tušit, že Žlahtina není víno, které by se mělo dlouhou uchovávat. I když je považováno za víno s krátkou trvanlivostí, mohou se ze Žlahtiny připravovat také sekty, a to procesem kvašení ve speciálních nádržích.

 

Pošip

Pošip, Pošip bílý, Pošipak a Pošipica jsou názvy původní odrůdy bílé révy vinné z ostrova Korčula, se kterou se lze však setkat také na ostrovech Lastovo a Mljet. Pošip nejlépe roste na pískovitém podloží chráněn před větrem a dobře plodí velké hrozny, které dávají kvalitní a chutné víno. Suché víno výrazných aromat, jako jsou sušené meruňky a fíky, má zlatožlutou barvu a 12 až 13 procent alkoholu. Vína, jež z Pošipu vznikají, mají charakteristickou vůni, zvýšenou kyselost a představují vynikající volbu pro skladování a archivování. Obecně se jedná o jednu z nejstarších a nejvíce ceněných bílých odrůd, která je nedílně spjata s Korčulou, neboť se zde pěstuje od nepaměti. Právě víno z korčulské lokality Čare se v roce 1967 stalo prvním chorvatským bílým vínem s chráněným zeměpisným původem, přičemž znalci si jej cení dodnes. A co víc, souběžně s tím, jak odrůda Pošip v jižních částech Chorvatska získává na stále větší vážnosti, šíří se a vysazuje rok od roka i mimo ostrovy, ve vinicích vznikajících i na dalších místech Dalmácie.

 

Babić

Babić je původní odrůdou červené révy vinné, která se většinou pěstuje v Dalmácii, a vína, jež z ní vznikají jsou temná, hustá, chutná a mimořádně ceněná. V Chorvatsku je známá i pod názvy Šibenčanac, Babica, Babičević, Roguljanac a Pažanin, přičemž samotná odrůda má dvě rozšířené variace – Babić velký a Babić malý. Rozlišují se podle velikosti hroznů a vína, jež vznikají z malého, nejčastěji obsahují více cukru i alkoholu a mají plnější tělo. Babić má středně velké kulaté bobule, tmavě modrou barvu a charakteristická je pro něj také tenká měkká slupka a šťavnatá dužina. Mezi lokality, na kterých Babić nejlépe prospívá, patří Jasenovik, Strana, Kremik, Bucavac a Trovrh kolem Primoštenu, kde je tato odrůda pěstována od samých počátků vinařství v této oblasti, ovšem daří se mu i na vinicích kolem města Kaštela, ve vnitrozemí Šibeniku a na ostrově Brač. Babić je víno s vyšší hladinou kyselin, vyšším podílem alkoholu a s výraznějšími taniny, což jej činí vhodným k delšímu skladování a archivování.

 

Frankovka

Frankovka je odrůda červené révy vinné, jež je v Evropě pěstována již po staletí, a dává červené víno příjemné kyselosti, které se dobře pije. Jedná se o odrůdu, která dobře plodí a ze které lze získat víno vynikající kvality, pročež v posledních několika letech roste její obliba. V Chorvatsku je nejvíce zastoupena v kontinentální části země, a to ve Slavonii, Moslavině a na Plešivici, ovšem pěstuje se rovněž v Přímoří a na Istrii, kde je známá pod názvem Borgonja. Z Frankovek pěstovaných v Chorvatsku byla Frankovka ilocká uznána za jakostní víno. Frankovka dává nejprve ovocnější, lehká a živá vína a jak dozrává, získává na eleganci, přičemž některá vína z této odrůdy mohou být uchovávána i několik let. Pro Frankovku je charakteristická červená rubínová barva a chuť lze popsat jako ovocné aroma zralých třešní a ostružin.

 

Tramín

Tramín je odrůda révy vinné, u které se má za to, že pochází z Itálie a tyrolských Alp. Rozeznáváme dvě nejčastější variace – Tramín červený, jenž za svůj název vděčí charakteristické barvě svých bobulí a dává zlatožlutá středně silná vína patřící do kategorie polosuchých a polosladkých vín, a Gewürztraminer, ze kterého vzniká víno s intenzivním aromatem růží a marcipánu patřící do kategorie polosladkých a sladkých vín. Pěstování Tramínu se doporučuje v Podunají, Slavonii, Moslavině, Příhoří, na Plešivici, v mikroregionu Pokuplje, Záhoří a Mezimuří, přičemž v Chorvatsku je zvláště známý ten ilocký, jenž se podával dokonce při slavnostních příležitostech u anglického královského dvora. Tramín je často odepisován pro svoji výraznou vůni. Vyznačuje se vysokým podílem alkoholu a nízkou hladinou kyselin, díky čemuž vystupuje do popředí jeho charakteristická sladkost.

 

Ryzlink rýnský

Ryzlink rýnský je bílá odrůda révy vinné, která pochází z údolí řeky Rýn v Německu a roste na severních vinicích Evropy. Řeč je o pozdní odrůdě, která přináší nejlepší výsledky, když dozrává pomalu, což hroznům umožňuje, aby shromáždily potřebné cukry a zároveň si udržely kyseliny. Tento Ryzlink dává vína ovocné a květové vůně a právě z tohoto důvodu jej charakterizuje vyšší hladina kyselosti. Ryzlink rýnský se pěstuje na severozápadě a severovýchodě země, ovšem potenciál k pěstování této mezinárodní odrůdy má celé kontinentální Chorvatsko. Z Ryzlinku rýnského chorvatští vinaři vyrábějí kvalitní i jakostní vína, a to zejména ve městě Kutjevo, obci Feričanci, v okolí hřebenu Plešivica a v Mezimuří, kde tomuto druhu Ryzlinku vyhovují klimatické podmínky.

 

Chardonnay

Chardonnay je oblíbená odrůda bílé révy vinné, jejíž kořeny sahají do francouzského Burgundska, odkud se časem rozšířila do celého světa. V Chorvatsku se vinaři této odrůdě věnují na severozápadě a severovýchodě země, ale také na Istrii a v pobřežní oblasti Hrvatsko Primorje. Svoji popularitu dluží Chardonnay vyváženým výnosům stejně jako neutrální chuti, jež vinařům umožňuje používat ji při výrobě vín nejrůznějších stylů. Na pěstování Chardonnay má značný vliv klima, podloží a poloha samotné vinice, přičemž hrozny do sebe vstřebávají vše, co jim nabízí okolí, tedy terroir, ve kterém rostou. Ačkoli se Chardonnay většinou používá jako základ pro výrobu osvěžujících vín s důrazem na ovocná aromata, je rovněž odrůdou dávající víno vhodné pro přípravu sektů.