Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská

Léčivou a voňavou, šalvěj známe podle latinského názvuSalvia officinalis. U Chorvatsku je známá ještě jako žalfija, divoký kuš, slavulja a sladký pelyněk. Používá se pro své éterické oleje při četných potížích, od zánětu dýchacích cest a celého trávicího ústrojí až po opuchliny, které zmírňuje svým blahodárným působením. Tato bylina je samorostem a roste ve tvaru nízkého křoví na kamenité půdě v oblasti sucha a slunečního jasu, takže se často nachází ve středozemí a po celém chorvatském pobřeží. Podlouhlé šedozelené listy šalvěje se sbírají v dubnu ještě než bylina rozkvete. Její květ se sbírá v květnu a v červnu.

 

Z jemně nasekané šalvěje se často připravuje čaj, který pomáhá při nemoci dýchacích orgánů, zatímco suché listy šalvěje provařené v mléce slouží jako lék proti kašli pro velké i malé. Z medu a šalvěje lze připravit i aromatickou pálenku, a to tak, že se ve vínovici s neutrální chutí téměř celý měsíc namáčí větší množství listů šalvěje. Poté se pálenka scedí a smíchá s medem a nechá se aby uzrála v lahvích. Ze šalvěje lze dělat i víno a vlastně jde o červené víno jako je frankovka, plavac anebo tramín, do kterých se dávají listy šalvěje a nechávají odstát několik týdnů než se víno přecedí a je připraveno k podávání.

 

V kuchyni se šalvěj používá jak čerstvá, tak i sušená, ale jako koření je intenzivní a nehodí se k jinému koření. Může se použít při přípravě pokrmu s těstovinami v kombinaci s máslem na jednoduchou omáčku, lze ji přidat k telecímu masu pod poklopem, k jehněčímu, k divočině a k jinému masu, ale hodí se i k rybám a chuť spraví i mnohým polévkám. Šalvěj se výborně hodí k pečeným vnitřnostem a k mastnějším pokrmům, jelikož pomáhá s trávením. Kdysi se používala při přípravě klobás pro svoje antibakteriální účinky. Listy šalvěje se mohou dokonce obalovat, ale i opékat, čímž je z nich skutečná pochoutka, která nejvíce vynikne v kombinaci se šumivým vínem.