Pošip

Pošip

Pošip , pošip bílý, pošipak a pošipica jsou názvy této autochtonní odrůdy bílé vinné révy z ostrova Korčula, kterou ještě lze najít na Lastovu a Mljetu. Pěstování této odrůdy se všeobecně doporučuje v celé Dalmácii. Pošip nejlépe roste na písčité půdě a chráněný před větrem, a dává velké výnosy k výrobě kvalitního a chutného vína. Suché víno s výrazným aroma jakým jsou sušené meruňky a fíky je zlatožluté barvy. Obsah alkoholu činí 12 – 13 %. Vína z odrůdy pošip mají charakteristickou vůni, zvýšenou kyselost a představují mimořádná vína k archivaci.

 

Podle legendy je pošip náhodně objevená vinná réva, v podstatě samorost a vědecké průzkumy dokázaly, že pravděpodobně vznikl spontánním křížením dvou korčulských odrůd, bratoviny a blatské zlatarici. Má se zato, že názvu tohoto druhu vinné révy dopomohl protáhlý a zašpičatělý tvar jeho bobulí, který Korčulanům připomněl špičku rolnického nářadí lidem nazývaný „šip“. Jde tu o jednu z nejstarších a nejcennějších bílých odrůd vinné révy a je vázaná s Korčulou, jelikož se tam pěstuje z dávných dob. Právě víno z korčulské lokality Čare se r. 1967 stalo prvním chorvatským bílým vínem s chráněným zeměpisným původem a dodnes se velmi cení. Jako odrůda získává pošip stále větší cenu v jižních krajích Chorvatska, takže se každým rokem tato odrůda neustále šíří a vysazuje i mimo ostrov, ale i ve vinicích, které se zakládají na ostatních lokalitách v Dalmácii.

 

Z této odrůdy se mohou vyrábět čerstvá vína, která nechávají odležet v dubových sudech, ale i polosladká vína, která uspokojí všechny labužníky. Pošip se může podávat k bílé rybě nebo k drobné modré rybě, které se připravují na roštu, ale dokonce i k říční rybě, ale také k mušlím různých druhů dušených ve šťavnaté omáčce, čemuž se říká brudet. Nevynechávají se ani lagusty a humry v četných chutných pokrmech.