Region Záhřeb

Region Záhřeb

Kolébka dějin chorvatské cyklistiky a městská cyklistická oáza

V Záhřebu kdysi, na konci 19. století, v podstatě začalo vše, co se týče chorvatské cyklistiky. Už v roce 1867 přivezl ze světové výstavy v Paříži záhřebský obchodník Ladislav Belus tehdejší senzaci: „dvojkolku“ značky Michaux. Otevřel tím dveře prvním jízdním kolům v Záhřebu a centrálním Chorvatsku. První nadšenci se tak už v roce 1880 „kodrcali“ nejen po Záhřebu, ale i v dalších městech, jako byly Karlovac, Jastrebarsko, Samobor, Varaždín či Koprivnica.

 

V Záhřebu bylo také v červenci roku 1885 založeno první sdružení chorvatských cyklistů, a tak byl tento rok přijat jako datum, kdy v Chorvatsku a Záhřebu vznikla závodní cyklistika. Téhož roku nově založené sdružení vydalo brožuru Pravidla – Předpisy jízdy, a už o rok později zorganizovalo závod na nízkých i vysokých bicyklech (tzv. velocipedech) kolem parku Zrinjevac. Výtěžek akce putoval na stavbu Chorvatského národního divadla.

 

Jelikož počet bicyklů v Záhřebu stále rostl, podnikavý záhřebský zámečník Ivan Dirnbacher začal v roce 1890 ve své provozovně nabízet i opravy jízdních kol. V roce 1896 se stal vlastníkem první záhřebské továrny, v jejímž provozu se nacházela i „opravna dvoukolek všech druhů“. S průnikem jízdních kol do každodenního života Záhřebu dostala novou energii i sportovní cyklistika. V posledních letech 19. století byla v Záhřebu vybudována závodiště v místech, kde se dnes nachází Rooseveltovo náměstí a ulice Koturaška. Ta získala své jméno právě díky prvním bicyklům (chorv. „koturalo“), ale také v Maksimiru, na místě, kde dnes stojí fotbalový stadion.

A tak se ze Záhřebu cyklistika všemi možnými způsoby šířila nejprve do vnitrozemského Chorvatska, přes Gorski kotar do Chorvatského přímoří a na Istrii, a později na jih, přes Liku do Dalmácie. První Chorvatský cyklistický svaz byl založen v Záhřebu v roce 1894. Jeho členové pocházeli z celého Chorvatska – šlo o cyklistické kluby z měst Karlovac, Sisak, Varaždín, Samobor, Osijek, Križevci, Koprivnica, Ludbreg a Požega. Začalo se pracovat i na popularizaci a propagaci nejlepších cest, kterými se mohli cyklisté vydávat na delší vyjížďky. Tak v roce 1892 vznikla první cyklistická mapa Chorvatska a Slavonie sestavená Ivanem Mihelićem, jež je dnes vystavena v Chorvatském muzeu sportu v Záhřebu.

 

Pokud jde o kořeny cykloturistiky v Záhřebu, nejznámějším cestovatelem a cyklistickým dobrodruhem byl záhřebský obchodník a zámečník Ferdinand Budicki (1871–1951), který ve Vídni zkonstruoval první vlastní jízdní kolo a už v roce 1897 na něm ujel 17 323 km na cestách po téměř celé Evropě a severní Africe. Na jeho počest vniklo v hlavním městě Chorvatska Muzeum Ferdinanda Budického v hale opuštěné továrny Pluto, které je věnováno jeho třem vášním: bicyklům, motocyklům a automobilům.

 

Dnes je Záhřeb pravé město pro cyklisty. Od roku 2013 nemusíte mít při návštěvě Záhřebu vlastní kolo, protože v něm funguje síť veřejných jízdních kol NextBike Zagreb. Kolo si tak můžete rychle pronajmout a vrátit na jedno z dvaceti stanovišť po celém městě. Cyklistická infrastruktura je jasně viditelná ve všech městských částech, ale cyklostezky dosud netvoří kompaktní a jednotnou síť – na některých místech je nutno využít menší, ale hezké ulice se slabším provozem, náspy či parky.

Lidija Mišćin

Kolo je perfektní způsob, jak navštívit záhřebské oázy, jimiž jsou park Maksimir nebo jezera Jarun a Bundek, které městu dodávají patřičný šarm a jsou místy odpočinku. Obzvlášť důležitá je řeka Sáva (v Chorvatsku má 562 km), klíčová spojnice, ale také hranice, která dělí město na starou a novou část. Po sávském náspu se můžete v klidu projet od jednoho mostu ke druhému, od Bundeku k Podsusedu, nebo opačně.

Joško Fabris

V Záhřebu je i hora Medvednica (1 033 m), „lesnaté plíce“ města na jeho severní hranici, která je od roku 1981 přírodním parkem. Cyklovýlety na elektrokolech s průvodcem každého bezpečně dovedou buď na její vrchol, nebo k majestátní pevnosti Medvedgrad či k jeskyni Veternica. Průvodce vám také připraví nezapomenutelný cyklistický zážitek na turistických trasách vedoucích Dolním Městem (Donji Grad) přes Sávu do Nového Záhřebu.

V každém případě pří jízdě městem sdílíte jeho prostor s chodci a dalšími účastníky silničního provozu. Buďte proto obzvlášť opatrní a pozorní, protože jen tak bude vaše jízda po Záhřebu bezpečná, krásná a především zábavná.