Region Dalmácie – Dubrovník

Region Dalmácie – Dubrovník

Jemný a teplý jih Kout země cyklisty dosud netknutý

Jste v oblasti plné netušených možností pobytu v přírodě a jízdy na kole, obzvlášť pokud si chcete užít všechny krásy, které vás obklopují: Baćinská jezera a údolí Neretvy, Metković, archeologické muzeum Narona ve Vidu, vinohrady na poloostrově Pelješac, hradby, saliny a sádky ústřic ve Stonu či domy slavných mořských kapitánů v Orebići.

 

Z moře se vám skýtá dechberoucí pohled na město Dubrovník, součást světového dědictví UNESCO, s jeho dva kilometry dlouhými středověkými hradbami a pevnostmi. Nejkrásnější pohled na regionální metropoli a její historické centrum pokryté červenými střechami paláců a domů, mezi nimiž ční obranné věže i zvonice kostelů, se si však můžete vychutnat z vrcholu kopce jménem Srđ. Elegantní cypřiše jsou nejpřesvědčivější okrasou autentického prostředí úrodných Konavlí a Orebiće. Středověké stećky (náhrobky), které jsou zapsány na seznamu dědictví UNESCO, jsou chloubou hřbitovů v Konavlích, ale i ve vzdálenějších vnitrozemských oblastech Dubrovnického přímoří.

 

Řadu ostrovů charakterizují bujné porosty voňavých pinií, halepských borovic a léčivých a aromatických bylin. Středověkou architekturou a renesančními krásami je známo město Korčula, zatímco lesnatý Národní park Mljet ukrývá klášter a dvě slaná jezera. Bývá též nazýván Odysseovým útočištěm. V oblasti jsou tři souostroví: Přírodní park Lastovské ostrovy, ostrůvky Pelješackého průlivu a obzvlášť krásné Elafity neboli Jelení ostrovy.

 

Rozhodně jde o region plný fenomenálních, ale dosud nepoznaných cyklistických cílů!

Domagoj Blažević

Začnete-li v Pločích, narazíte na Baćinu a jejích sedm Baćinských jezer, obzvláště krásných a plných slané vody, v níž žijí úhoři, žáby a cípalové, kteří sem připlouvají kanály z moře. Jsou ideální cyklistickou destinací s cyklostezkou kolem pěti jezer (ze sedmi) o délce deseti kilometrů. Podél stezky jsou umístěny lavičky pro odpočinek a je tu i jeden přírodní vodní pramen. Jezera jsou domovem velkého počtu živočišných a rostlinných druhů. Kromě jízdy na kole jsou zde populární i další turistické aktivity: projížďka na lodích, foto safari nebo koupání a surfování bez ohledu na to, že moře je hned za rohem.

Cesta podél řeky Neretvy láká k prožití pravého neretvanského ducha a způsobu života. Vede údolím Neretvy přes město Metković a přes jezero Modro oko až k muzeu antického sídla Narony v obci Vid. V letech 1995 a 1996 zde byly senzačně nalezeny zbytky římského chrámu Augusteum se 17 sochami v přirozené i nadlidské velikosti. V roce 2007 zde bylo otevřeno první muzeum v Chorvatsku vybudované in situ (na místě). Okolí muzea a Vidu, jako jsou obce Dragovija či Prud, jsou již známé mezi fanoušky horských kol jako místa, kde naleznou cyklostezky pro cross-country, singltrek a sjezd.

 

Poloostrov Pelješac je proslavený svými vynikajícími víny. Staletá tradice šlechtění a pěstování vinné révy, vynikající terén, strmé svahy a celodenní záplava slunečního svitu dávají místním vínům výjimečnou sladkost a kvalitu. Ze světově proslulé odrůdy Plavac mali se vydělují vína zvaná Dingač a Postup. Francouzská cesta na Pelješaci je jedním z mála zachovalých svědectví z napoleonských dob v oblasti Dubrovníku, ale dnes je to značená a velmi atraktivní stezka pro pěší turisty i horská kola. Vede ze Stonu do obce Ponikve (7 km) a nabízí výhledy na údolí kolem Ponikví a na Stonské polje. Části napoleonské cesty se táhne celým Pelješcem. Pro turisty jsou upravené ještě úseky Žuljana–Putnikovići a Janjina – Kuna Pelješka. Ston se svými úchvatnými středověkými hradbami o délce asi 5 kilometrů je bodem, který nesmíte vynechat, stejně jako salinu ze 14. století. Dopravní spojení poloostrova Pelješac dobře zajišťuje zejména silnice vedoucí přes Malostonský záliv, ale také trajekty z Pločí do Trpanje či z Orebiće do obce Dominče na Korčule. Na ostrov Mljet se vypravují trajekty z obce Prapratno. V Trpanji je stezka pro chodce a cyklisty z kempu Vrila (6 km) do obce Velika Prapratna. Lemují ji revitalizované aleje staletých olivovníků a kamenné zídky, stejně jako nové olivovníkové háje.

 

Na ostrově Korčula naleznete tři vynikající cykloturistické destinace: Lumbarda (tři cyklostezky), Blato (šest cyklostezek) a Vela Luka (čtyři cyklostezky). Kromě značených tras zde najdete i mapy s jejich popisem. Všechna místa na ostrově Korčula jsou výjimečná, třeba hned staré město Korčula s rodným domem Marca Pola. Pro cyklisty tu jsou četné asfaltové i polní cesty, které vedou přes malebné ostrovní vesnice, jako jsou Lumbarda, Pupnat, Smokvica, Blato či Vela Luka. Délka ostrova kolem 47 kilometrů nepředstavuje žádný logistický problém, protože je na něm spousta míst, kde se můžete zastavit a posilnit jídlem, nebo, což je důležitější, se krátce osvěžit v moři.

Ivo Biočina

I jízda na kole po nejzelenějším, respektive nejlesnatějším chorvatském ostrově je zvláštním zážitkem. Ten největší jihodalmatský ostrov je pokryt hustými lesy halepských borovic, pinií a dubů cesmínovitých. Národním parkem Mljet byl ostrov vyhlášen v roce 1960. Na délku měří 37 kilometrů a jízda ostrovní silnicí může být skutečným dobrodružstvím, neboť Mljet je docela kopcovitý ostrov s nejvyšším vrcholem Velji grad ve výšce 514 m.

Lodní spojení s ostrovem je nejlepší z přístavu Prapratno na Pelješaci nebo z Dubrovníku. Kromě hlavní ostrovní silnice ve směru severozápad-jihovýchod jsou na ostrově také kratší asfaltové a polní cesty velmi vhodné pro jízdu na kole. Nejkrásnější a nejlehčí je stezka pro pěší a cyklisty vedoucí kolem Malého a Velkého slaného jezera s výhledy na ostrůvek svaté Marie s benediktinským klášterem ze 12. století. Kolo si lze pronajmout na třech místech, která jsou jako dělaná pro návštěvu jezer. Nejlepší je most mezi Malým a Velkým jezerem.

 

Lastovo, ostrov křišťálových hvězd a křišťálově čistého moře, je také velmi vhodný pro prozkoumávání na kole v naprostém klidu a tichu. Zážitek bezprostředního kontaktu s přírodou je tu nejintenzivnější. Ostrov je dlouhý asi 10 km a široký zhruba 6 km. Vyznačuje se četnými zátokami a údolími ukrytými mezi ostrovními kopci. Pro cykloturisty je ideální na jaře a časně na podzim, když slunce tolik nepeče, a navíc k pohodlnější jízdě i fouká lehký vítr. Asfaltové cesty jsou málo využívané a pro jízdu velmi příjemné, ale najdou se i hezké polní cesty, stezky a pěšiny, které často vedou k některé z ostrovních atrakcí: k jednomu ze 40 středověkých kostelíků rozesetých po celém ostrově. Naleznete zde 6 až 10 kratších cyklostezek. Nejdelší a nejtěžší je cyklostezka Lastovo – Hom (417 m n. m-) – Lastovo v délce 20 km. Na nejvyšší vrchol ostrova se po asfaltových a horských nezpevněných cestách jede, dokud to jde, a zbytek se vystoupá pěšky. Ostatní stezky jsou dlouhé od 5 do 10 kilometrů. Trajekty jezdí do přístavu Ubli, pronájem kol nabízí hotel Solitudo, jediný hotel na ostrově.

 

Krásy Šipanu, který s Koločepem a Lopudem tvoří skupinu Elafitských neboli Jeleních ostrovů, jsou lehce dostupné trajektovou meziostrovní linkou z Dubrovníku. V rámci cesty Via Dinarica – Modrá stezka je i jeden kratší úsek vyčleněn ostrovu Šipanu. Modrá stezka cesty Via Dinarica nabízí možnost seznámení s chorvatským pobřežím Jadranu známým právě díky jedinečnému prolnutí hor a moře. Kombinuje tedy zážitek z moře a přímoří se zážitky z pobytu a pohybu v horách. Nejjednodušším způsobem, jak se seznámit s pobřežím i vnitrozemím ostrova Šipanu a s jeho olivovníky, vinohrady a katalpovými sady, je projížďka na kole, ale jde to i pěšky. Na ostrově jsou dvě větší sídla: přístavní obec Šipanska Luka a Suđurađ, které spojuje cesta vedoucí přímo přes Šipanské polje (údolí). Po této cestě vede i Via Dinarica – Modrá stezka v délce 3,8 km po asfaltových i nezpevněných komunikacích. Na ostrově se nachází několik letohrádků aristokratických a bohatých měšťanských rodin Dubrovnické republiky. Jejich výstavba probíhala zejména v 15. a 16. století. Jako typický příklad typické architektury těchto letohrádků slouží letohrádek Vici Stjepoviće-Skočibuhy z roku 1561 v obci Suđurađ. Jedná se o dům s věží a zahradou obehnanou zdí postavenou povětšinou z kamene z Korčuly. Nejkrásnější výhled na moře je z kopce Velji Vrh (243 m), který je také dominantou šipanského přístavu. Na něm se nachází vojenská pevnost z doby rakousko-uherské vlády.

Ačkoliv cyklostezky skrze výše položené vesnice Dubrovnického přímoří nejsou tolik využívané kvůli kopcovitému terénu a strmým stoupáním, snad s výjimkou elektrokol, jsou velmi dobrou a vyhledávanou alternativou k vytížené Jadranské magistrále, a to i vzhledem k tomu, že je na nich velmi malý provoz, nadevše zajímavá příroda a dech beroucí výhledy na Elafitské ostrovy. Ze směru od Dubrovníku je nejlepší začít cestu nebo odbočit v obci Orašac na Gromaču, případně v obci Slano na obec Trnovo. Potom můžete z obce Zaton-Dola vyjet směrem na Mravinjac a Trnovo. Vesnice jako Čepikuće, Visočani, Smokovljani a Ošlje jsou stále autentické, jejich hřbitovy a kostelní pozemky krášlí stećky, středověké náhrobní kameny, které vznikaly od konce 13. do poloviny 16. století. V Dubrovnickém přímoří je zachováno 26 takových nekropolí. Vede jimi tematická cyklostezka Stećky Dubrovnického přímoří, na níž je nejlepší najet v obci Slano. Stezka prochází přes šest lokalit, z nichž nejvzácnější je hřbitov Novakovo groblje ve vsi Čepikuće. Jde o jeden z nejzachovalejších hřbitovů a jedno z nejkrásnějších míst se stećky v oblasti Dubrovníku.

 

Jihovýchodně od Dubrovníku se nachází část oblasti zvané Konavle, v níž jsou tři cyklotrasy vedoucí přes malebné a nadevše úhledné a autentické vesnice, kolem mlýnic na řece Ljuta, přes místa s krásnými výhledy na sveřepou horu Sniježnicu (1 234 m) a porosty štíhlých, elegantních cypřišů, které krajině dominují. Konavle jsou rozsáhlou a plodnou nížinou (poljem) a odjakživa byly obilnicí Dubrovnické republiky. I dnes jsou proslulé svými olivovníky, vinohrady, sady citrusového ovoce a obdělávanými poli. Nejvíce je však proslavila agroturistika právě díky všudypřítomné autentičnosti a pravému odrazu tradiční kultury starého Dubrovníku. První ze tří cyklostezek má 25 km, je okružní a vede z obce Čilipi přes pahorkatinu Donja Banda, kde se nachází vsi Gruda, Ljuta a Pridvoje, a pokračuje přes nížinu Konavosko polje. Druhá cyklostezka je také okružní, měří 26 km a vede po svazích pahorkatiny Gornja Banda, opět přes nížiny a vesnice Miljasi a Zvekovica až do Cavtatu, kde končí i začíná. Třetí cyklostezka je nejkratší, měří 9,5 km. Začíná v Cavtatu a přes obec Miočići míří do obce Čilipi, kde končí. Stezky kopírují trasu staré úzkorozchodné železnice Ćiro, jež spojovala Dubrovník s Čapljinou a Konavle s Mostarem v letech 1901–1976, kdy populární vlak Ćiro naposled vyjel z Dubrovníku.