Chráněné rostliny Chorvatska

Chráněné rostliny Chorvatska

Rostliny, ty zelené ozdoby naší překrásné planety, hrají klíčovou roli při zachování života.

Nezapomeňme, že dnešní způsob života, znečištění ovzduší, půdy i vody, nekontrolovaná těžba a výstavba, znečištění pesticidy a hnojivy a dopady klimatických změn mají velmi negativní dopad na celý rostlinný svět, což má za následek i vyhynutí mnoha druhů. V Chorvatsku je proto, v zájmu zachování četných přírodních stanovišť a rozmanitosti rostlinných taxonů, v kategorii přísně chráněných druhů zákonem chráněno téměř tisíc rostlin.

 

Pokud vás zajímá, co to znamená, odpověď je poněkud složitá, neboť do této kategorie patří přírodní rostlinné druhy, kterým hrozí vyhynutí, nebo jsou to málo rozšířené rostliny, popřípadě se jedná o divoké druhy, které jsou tak chráněny v souladu s evropskými a mezinárodními předpisy. Ať už je jejich důvod zařazení na tento seznam jakýkoli, mají jedno společné - přísně chráněné rostliny je z přírody zakázáno trhat, řezat, vykopávat, sbírat, či jiným způsobem ničit!

 

Z celkového počtu známých rostlinných taxonů v Chorvatsku zaujímají velkou část ony specifické pro určité území, tzv. endemity, a to zejména uvážíme-li jaderské ostrovy a horské oblasti, což tuto malou zemi řadí na samý vrchol endemicky důležitých lokalit v rámci Evropy i mimo ni.

 

Chorvatsko může s pýchou vyzdvihnout dvě oblasti nejznámějších endemických druhů, a sice pohoří Velebit a Biokovo, kde rostou velké množství těchto rostlinných „osobností“, jak bychom mohli endemity s jistou dávkou sympatie také nazvat.

Archive National Park Northern Velebit

Za „hvězdy“ jsou v jejich řadách považovány degenie velebitská, endemit a relikt se žlutými květy, symbol Velebitu, ale také celého Chorvatska, neboť jeho květ je vyražen na chorvatské minci s nominální hodnotou 50 lip, a modroušek nízký, rostlinná kráska namodralých květů rostoucí v roklích horských vrcholků.

Archive National Park Northern Velebit

Mezi endemity se nachází velké množství těch, které odkazují k minulosti jednotlivých lokalit, přičemž jednou z nejznámějších připomínek doby ledové je sibiřanka chorvatská, opadavý keř z čeledi růží, který v Chorvatsku roste výhradně na skalách pohoří Velebit.

Jednou z nejpopulárnějších, ale také nejohroženějších chráněných rostlin je zcela jistě plesnivec alpský (Leontopodium alpinum). Pro tento symbol výšek a panenské přírody je charakteristické husté vlněné ojínění a bílé květy, které svým vzhledem připomínají lví tlapu, což dalo vzniknout i jeho vědeckému názvu odvozenému z řečtiny. Tuto rostlinu znají mnozí milovníci přírody a hor, neboť zdobí znaky celé řady institucí a organizací.

Archive National Park Northern Velebit

Ačkoli je charakteristický pro vysoké hory, roste plesnivec v Chorvatsku i na skalách a horských pastvinách v pohoří Velebit, Dinara, Risnjak, Bitoraj a Lička Plješivica.

Endemit západního Balkánu orlíček Kitaibelův - rostlina výrazně fialových květů na dlouhých stoncích - je pojmenována po botanikovi, chemikovi a jednomu z průkopníků zkoumání velebitské flóry Pálovi Kitaibelovi.

V Chorvatsku se jedná o přísně chráněný druh figurující na seznamu ohrožených rostlin Chorvatska, přičemž roste v prasklinách severozápadní části Dinárských hor.

Se starořeckým mytologickým hrdinou Achillem je spojen latinský název jednoho celého rodu rostlin. Legenda říká, že během trojské války byl Achilles, symbol odvahy a síly, zraněn a že krvácející přišel k Afroditě, která jeho rány ošetřila obyčejným řebříčkem. A podle tohoto mýtu dostal tento rod rostlin s přibližně 180 druhy jméno Achillea.

Zákonem chráněný je „bratr“ řebříčku obecného, a sice řebříček horský, drnovitá trvalka rostoucí na skalnatých loukách, přičemž poznat ji lze podle sametových zoubkovaných listů a stonku se šedozelenými a bílými květy.

Izolovanost ostrovů a útesů, kterými Jaderské moře oplývá, je ideální scénou pro rozvoj a růst endemitů. Pro jachtaře je nejznámějším představitelem endemické ostrovní flóry rostlina brassica botteri (palagruški kupus), rostoucí pouze na ostrovech Velika a Mala Palagruža, což ji řadí mezi téměř ohrožené druhy. Flóra těchto ostrovů zahrnuje přibližně 260 velmi vzácných druhů a endemitů, jako jsou palagružská zečina, palagružská přeslička či snědek Ornithogalum visianicum.

 

V oblasti Kvarneru našla svůj domov krásná endemická rostlina fialově modrých zvonovitých květů, které rostou v trsech a zdobí pukliny skal a útesy skalnatého pobřeží. Tato rostlina je symbolem města Plomin, kde byla poprvé nalezena a popsána, a nazývá se istrijský zvonek (Campanula istriaca).

Dubrovnická zečina (Centaurea ragusina) je jaderský endemit, který vyhledává suchá stanoviště se zvýšenou koncentrací soli a roste také v puklinách uhličitanových hornin a útesů.

Ačkoli se jeho název „opírá“ o Dubrovník, neroste zečina pouze na skalách města, ale v celé pobřežní oblasti kolem Cavtatu, Splitu a středodalmatských ostrovů. Nažloutlé květy této jedinečné ozdoby skal se pnou do výšky na dlouhém stonku a připomínají tak malá slunce obklopená zelenými sametovými listy.

Kakost dalmatský je rostlina narůžovělých květů, která dnes díky nadměrnému trhání pro svůj dekorativní vzhled patří mezi kriticky ohrožené druhy a setkat se s ní lze pouze na poloostrově Pelješac.

Archive National Park Northern Velebit

Některé rostliny mohou žít i více než 100 let, což je činí velmi cennými. Jednou z nich je medvědice stálezelená, keřovitá rostlina charakteristická svými červenými bobulemi.

Roste v hornatých oblastech jižní Evropy a v Chorvatsku ji lze najít v pohořích Velebit a Gorski Kotar. Kvůli své léčivosti a jedlým plodům byla nadměrně sklízena, a dnes je proto chráněna zákonem a zapsána na seznamu ohrožených rostlin.

 

Když se vydáte na procházku přírodou, nezapomeňte, že o vás rostliny pečují. Pečujte i vy o ně! Chráněné rostliny mají své místo v přírodě, ne ve váze.