Chráněná zvířata v Chorvatsku

Chráněná zvířata v Chorvatsku

Ačkoli je chorvatská fauna díky geografické poloze, geologickým dějinám, předchozím klimatickým podmínkám a velkému počtu chráněných území i nadále bohatá a rozmanitá, nechrání některé druhy před vymíráním ani to, přičemž nejčastější příčinou je jako vždy člověk. Nadměrné znečišťování vod, půdy a vzduchu, intenzivní zemědělství, zásahy do vodních toků, nelegální skládky odpadu, rozšiřování stavebních ploch, výstavba silnic, masový cestovní ruch a mnoho dalších lidských činností vedou k přímé či nepřímé ztrátě mnoha zvířat. Intenzivní lov a rybolov a zavádění cizích druhů rovněž představují hrozbu pro mnoho druhů, z nichž mnohé jsou endemické a reliktní, což znamená, že v minulosti žili na mnohem větším území než dnes.

 

V Chorvatsku tak bylo zaznamenáno přibližně 400 druhů ptáků, z nichž 230 zde hnízdí, což Chorvatsko řadí na samý vrchol Evropy z hlediska rozmanitosti ornitofauny, tj. fauny ptáků. Velké množství druhů těchto zpěvných opeřených obyvatel je široce rozšířené, ovšem některé se naopak vyskytují pouze na vymezeném území. Racek Audouinův tak například žije výhradně na samém jihu země, sup bělohlavý na kvarnerských ostrovech, tetřev hlušec v pohořích Velebit a Gorski Kotar a orel křiklavý v záplavové oblasti kolem řeky Sávy.

 

Pokud vás zajímá, který pták je v Chorvatsku nejmenší, odpověď je „těžká“ asi jako jedna lžička cukru, tj. pouhých 5 g, neboť právě tolik váží králíček ohnivý.

Na druhém konci tabulky velikostí najdeme dva chorvatské „obry“, supa bělohlavého a orla mořského, ptáky, kteří se mohou pochlubit rozpětím křídel větším než dva metry.

Z jiného úhlu můžeme hledět na populaci kolpíka bílého (Platalea leucordia), která je v Chorvatsku velmi malá, a proto je tento neobvyklý pták přísně chráněným druhem. Živí se rybami, žábami, larvami hmyzu a korýši a svá „sousta“ loví neobyčejným zobákem, který svým vzhledem připomíná lžičku, odtud jeho chorvatský název „žličarka“. Pokud si chcete tohoto vzácného ptáka prohlédnout, navštivte přírodní park Lonjsko Polje nebo některé z rybníků ve Slavonii.

 

Možná chováte velké sympatie a úctu k sovám, ptákům, kteří jsou synonymem pro moudrost. Jednou z nejrozšířenějších sov je v Chorvatsku kalous ušatý, který své jméno dostal podle dvou charakteristických dlouhých per na hlavě, neboť ve zdvihnutém stavu připomínají právě uši.

 

V chorvatských horských oblastech a bukových či jedlových lesích žijí velké šelmy jako vlk, medvěd a rys, které z většiny západoevropských zemí zmizely, ale také další větší savci, jako je divoké prase, srna, jelen, kamzík a četní ptáci či další charakteristické horské druhy. Rys je největší kočkovitou šelmou Evropy, přičemž se odhaduje, že na území Chorvatska dnes žije maximální 40 až 60 jedinců, a to v oblastech Lika, Gorski Kotar a Ćićarija.

Nenad Rebršak

Zvíře, se kterou je neoddělitelně spojena představa obratnosti pod vodou, je vydra říční, jejímž domovem jsou četné chorvatské řeky či místa v blízkosti rybníků.

V chorvatských horách žijí i menší šelmy, jako je kuna, jezevec nebo liška, přičemž mimořádně významné jsou relikty Dinárských hor v podobě hraboše (runati voluhar) a plcha (krški puh).
 

Bez ohledu na lidský strach z hadů hrají tato zvířata v přírodě důležitou roli, a proto je většina hadů v Chorvatsku přísně chráněna zákonem. V horských oblastech se lze setkat s chráněnými jedovatými hady, jako je zmije růžkatá nebo zmije menší.

 

Strach z velkých šelem je neopodstatněně přehnaný. Ačkoli jsou zaznamenávána blízká setkání, nejsou známy případy, kdy by nevyprovokované zvíře napadlo člověka. Vězte, že všechna divoká zvířata jsou plachá a před člověkem prchají. Výjimkou mohou být případy, kdy se cítí ohrožena.

Častým obyvatelem zahrad Dalmácie je želva zelenavá, rovněž zákonem chráněné zvíře, které je ohrožováno změnami životního prostředí, lovem, požáry a prodejem na černém trhu.

Pokud navštěvujete pobřežní oblast Chorvatska, s trochou štěstí spatříte na stěně svého apartmánu gekona tureckého, který je ochranným znakem ostrova Lošinj. Jedná se o výjimečně hbité zvířátko, které dokáže díky svým přísavkám na všech pěti prstech šplhat i po zcela kolmých površích.

Chorvatsko se může pochlubit také bohatou jeskynní faunou mnoha podzemních stanovišť. Nejslavnějším jeskynním mlžem na světě je dinárský jeskynní mlž, relikt a endemit Dinárských hor.

 

V hlubinách Dinárských hor se „ukrývá“ také macarát jeskynní, jediný podzemní obratlovec a jeden z mála plně přizpůsobených jeskynním podmínkám. Jedná se o endemit podzemních sladkovodních stanovišť dinárského krasu, který v Chorvatsku obývá jeskyně a propasti krasových polí v oblastech od Istrie až po Dubrovník, a představuje mimořádný přírodní bohatství.

 

V Chorvatsku se evidují také téměř všechny druhy netopýrů rozšířené v Evropě, tedy o něco více než třicet, přičemž všechny jsou chráněné zákonem. Tato velice plachá zvířata jsou jedinými savci, kteří mohou aktivně létat, a velmi užitečná, neboť se živí hmyzem.

 

Jednou z nejvíce ohrožených sladkovodních ryb je pstruh (mekousna pastrva) obývající čisté a studené krasové vody bohaté na kyslík a jedná se o endemit středního a jižního jaderského úmoří.

 

Jaderské moře se vyznačuje velkou biodiverzitou a v jeho vodách našly svá stanoviště chráněné a vzácné druhy mořských plžů, jako jsou plži Tonna galeaCharonia či Episcomitra zonata.
 

Velryby a delfíni žijí v mořích a oceánech, ale setkat se s nimi můžeme i v Jaderském moři. Mezi těmito nádhernými mořskými živočichy rozlišujeme celou řadu druhů, přičemž každý z nich je v Chorvatsku chráněn zákonem a zcela zakázán je jakýkoli jejich lov či podobné ohrožování jejich života.

V Jaderském moři žije 220 jedinců delfína skákavého a menší počet jedinců delfína obecného.

Blue World Institute

Tuleň středomořský (Monachus monachus) neboli „mořský člověk“ je jedním z nejohroženějších mořských savců a nejvzácnější tuleň na světě.

Odhaduje se, že ve Středozemním moři žije přibližně 200 jedinců. Poslední samice tohoto tuleně byla v Jaderském moři ulovena v roce 1960 nedaleko ostrova Vis.

 

Korály jsou právem považovány za červený poklad Jadranu. Často slýcháme, že korál je strukturou minerál, vzhledem rostlina a ve skutečnosti se jedná o živočicha. Jsou velmi křehké a často je ničí kotvy tažené po dně moře nebo bezohlední potápěči. Kvůli obchodu s korálovými suvenýry a šperky jsou některé druhy jako korál červený na pokraji vyhynutí.

 

Datlovka vrtavá je již od roku 1995 přísně chráněným druhem měkkýšů a je zakázáno ji lovit z moře.

Goran Šafarek

Kyjovka šupinatá je chráněný jaderský druh, který žije na písečném dně a je významným obyvatelem kvetoucích mořských luk.

S rozvojem cestovního ruchu její stanoviště značně prořídla, zejména kvůli lasturám, které se používají pro výrobu ozdobných předmětů, a kvůli kotvení lodí.

 

Lidé často sbírají mořské organismy (jako jsou houby, lastury, hvězdice, ježovky, plži apod.) jako vzpomínku, ale pokud tak učiní každý, dochází k negativnímu dopadu, který narušuje rovnováhu v přírodě, a proto bychom se takovému chování měli vyhnout. Tyto organismy mají své místo v moři!

Vzhledem k intenzivnímu, neselektivnímu a bohužel také nezákonnému rybolovu jsou mnohé druhy jaderských ryb ve velkém ohrožení. Zejména to platí pro paryby, jako je žralok modrý, velké predátory, jako jsou tuňáci či mečouni, a mnohé ekonomicky významné druhy.

Miro Andrić

Ohroženým druhem Jadranu je také koníček mořský. Toto laskavé a něžné mořské stvoření je velmi snadnou kořistí nevědomých potápěčů, kteří si neuvědomují, že živé bytosti nejsou suvenýry.

Je důležité mít na paměti, že přísně chráněné živočišné druhy je zakázáno lovit a zabíjet, jakýmkoli způsobem rušit, zejména pak v období rozmnožování, vychovávání mláďat, migrace a hibernace, úmyslně ničit jejich hnízda a nory, či ničit místa, na kterých se rozmnožují či odpočívají. Mějte také na paměti, že za nedovolené chování a nedodržování předpisů zákon stanoví také příslušné finanční postihy.