Gastronomický a enologický koutek
Pro kontinentalni kraje jsou typicke protoslovanske kořeny a nově i kontakty s maďarskou, videňskou a tureckou kuchyni. Ze surovin převladaji maso a masne vyrobky, sladkovodni ryby a zelenina.
Pobřežni regiony jsou charakteristicke vlivem Řeků, Řimanů a Ilyrů a později italske a francouzske kuchyně. Charakterizuji je různe rybi speciality (olihně, sepie, chobotnice, krevety, humři…) připravene na různe způsoby, olivovy olej, pršut, ovoce a zelenina a dalmatska vina jako např. Babić, Malvazija, Prošek, Vrbnicka žlahtina a různe likery jako např. Maraskino.
Narodni kulinařska reprezentace se v roce 2008 poprve zučastnila světoveho setkani kuchařů a cukrařů – Kulinařske Olympiady. Soutěž se konala v německem Erfurtu a chorvatska reprezentace ziskala bronzovou medaili.
Slavonie má vynikající předpoklady k pěstování hroznů a výrobě vína. Slavonská vína se v minulosti často objevovala na stolech císařů a vysokých hodnostářů a z té tradice pocházejí i dnešní slavonské vinohrady: srijemské, baranjské a đakovské na východě a kutjevské na západu Slavonie.
Slavonie disponuje vskutku vynikajícími možnostmi pro výrobu velkého množství špičkového vína, zvláště bílého. Je těžké říci, které ze slavonských vinohradů jsou kvalitnější a představují větší výzvu: srijemské a baranjské v Podunaví, đakovské ve východní nebo kutjevské ve střední Slavonii.
Epicentrem rozvoje slavonského vinařství je oblast kolem Kutjeva. Enjingi, Krauthaker a PPK Kutjevo jsou nejdůležitějšími slavonskými výrobci a Enjingovo a hlavně Krauthakerovo stálé experimentování s novými druhy definitivně vzdaluje dnešní Slavonii od image monokultury graševiny, jak se to jevilo před šesti nebo sedmi lety.