Stará láska s mladým srdcem
Hledání
Homepage Obchodní kanceláře Česká republika Press Newsletter Krapina – Otevření Muzea krapinských neandrtálců  
 
Krapina – Otevření Muzea krapinských neandrtálců
Po 11 letech budování své dveře návštěvníkům nedávno otevřelo Muzeum krapinských neandrtálců u Krapiny, města v chorvatském Záhoří.
 
Jedná se nové, multimediální a technologicky výborně vybavené muzeum, které velkolepé krapinské naleziště, nejbohatší a nejrozmanitější na světě, zapíše na evropskou mapu senzací.

Krapinské neandrtálce, respektive kosti více než 80 neandrtálců různého věku, nalezl roku 1899 Dragutin Gorjanović Kramberger, slavný chorvatský paleontolog, geolog a univerzitní profesor, který na pozvání místního učitele Josipa Rehoriće přijel na Hušnjakovo brdo. Během šesti let vykopávek odhalil Kramberger kolem 3000 paleontologických pozůstatků neandrtálců a živočichů, což je největší taková sbírka ve světě. Ale teprve v polovině 90. let minulého století odhalili vědci z McMaster univerzity v Hamiltonu v Kanadě s pomocí Spin Resonance metody (ESR) a analýzy zubní skloviny nosorožce, že krapinští neandrtálci pocházejí z poslední velké doby ledové, tedy že jsou staří 130 tisíc let.

Muzeum svým multimediálním obsahem vrací návštěvníky do doby neandrtálců a návštěvníci se stávají účastníky evolučního procesu. Vracejí se do daleké minulosti před 130 tisíci lety a pozorují virtuální skutečnost krapinských předků.

Výstavní prostor muzea se nachází mezi dvěma kopci - Hušnjakovem a Josipovacem, má 1200 metrů čtverečních a je rozdělený do dvou pater.

Neandrtálci žili v tzv. polojeskyních, vodou vyhloubených jámách v kolmých, holých skálách většinou bez rostlinstva, které byly chráněné ze tří stran. Otvor byl pouze z přední strany, což jim umožňovalo kontrolovat příchod nepřátel. Také muzejní budova je téměř neviditelná a podobá se «betonové polojeskyni» zasypané pískem. Vchod do muzea je harmonicky zakomponován do krajiny a tak se zdá, jako by návštěvník vešel do jeskyně a stal se jejím obyvatelem.

Atrium muzea bylo navrženo jako stylizované obydlí neandrtálců, a skleněná stěna jako velké plátno, na kterém se stále promítá 16minutový film o životě krapinských neandrtálců.

Výstavní expozice se nezabývá pouze nalezištěm a artefakty, nýbrž i historií jejich odhalování, širším vědeckým kontextem a mnohem širším časovým rozsahem, různými výklady a teoriemi.

V jednom ze sálů je postavena věrná rekonstrukce naleziště pralidí na Hušnjakovu. Jsou zde vystaveny nejdůležitější kopie nálezů, od lebek a čelistí pralidí po kosti jeskynního medvěda, nosorožce, bobra a jelena. V dalším sálu je znázorněn vznik světa od Velkého třesku a vznik Země po objevení pralidí a dnešního člověka. Autoři přechod do prvního patra využili tak, že prostor a stoupání tvoří podivuhodnou virtuální skutečnost. Vstupem do dvojité stoupavé spirály se návštěvník stává svědkem kosmické, chemické a organické evoluce Země.

Nejimpresivnější částí muzea je ohromné dioráma s 19 postavami, které kompletně rekonstruuje a znázorňuje život neandrtálců. Tento segment představuje úvod do výkladu o vývoji neandrtálců, jejich duchovním životě, morfologii, kultuře a prostředí. Autorkou soch je francouzská sochařka Elisabeth Daynes, nejlepší světová expertka na hyperrealistické dermoplastické skulptury.

Muzeum také přináší příběh o vzniku světa, historii země a prvních organizmech, a každý návštěvník může vidět vývoj života od prvních hominidů po krapinského neandrtálce. Zpracován byl též vznik světa, historie Země, první organizmy atd.

Prohlídka muzea končí v sále, který znázorňuje kulturní evoluci lidského rodu po neandrtálcích.
Autory koncepce muzea jsou Jakov Radovčić, zkušený paleontolog a vedoucí Sbírky krapinského pračlověka v Chorvatském přírodovědném muzeu v Záhřebu, který 40 let zkoumá krapinské neandrtálce, známý chorvatský architekt Željko Kovačić, a na expozici pracovali muzeologové z osmi států od USA po Izrael.

Neandrtálci jsou magickým a mystickým pojmem evropského pračlověka, jedním z mnoha tajemství našich prvopočátků. Kdo byli lidé staří 30 až téměř 300 tisíc let? Jak je objevovala a vykládala věda 19. století a co na počátku našeho třetího tisíciletí víme o lidech z doby kamenné, kteří tu lovili nosorožce před 125 tisíci lety? Kde je pozice neandrtálců na genealogickém stromě života?

Pokud chcete odpovědi na tyto otázky, přijďte do Muzea krapinských neandrtálců v Krapině, v Chorvatsku!

Turistické sdružení Krapinsko-zagorské župy
www.tz-zagorje.hr

Muzea regionu Hrvatsko Zagorje
www.mhz.hr

Město Krapina
www.krapina.hr
 
 

Cookie policy

In order to provide you the best experience of our site, and to make the site work properly, this site saves on your computer a small amount of information (cookies). By using the site www.croatia.hr, you agree to the use of cookies. By blocking cookies, you can still browse the site, but some of its functionality will not be available to you.

What is a cookie?

A cookie is information stored on your computer by the website you visit. Cookies allow the website to display information that is tailored to your needs. They usually store your settings and preferences for the website, such as preferred language, e-mail address or password. Later, when you re-open the same website, the browser sends back cookies that belong to this site.

Also, they make it possible for us to measure the number of visitors and sources of traffic on our website, and as a result, we are able to improve the performance of our site.

All the information collected by the cookies, is accumulated and stays anonymous. This information allows us to monitor the effectiveness of the websites and is not shared with any other parties.

All this information can be saved only if you enable it - websites cannot get access to the information that you have not given them, and they cannot access other data on your computer.

Disabling cookies

By turning off cookies, you decide whether you want to allow the storage of cookies on your computer. Cookies settings can be controlled and configurated in your web browser. If you disable cookies, you will not be able to use some of the functionality on our website.

More about cookies can be found here:

HTTP cookie
Cookies