Destinace

Město – památník nebo město – muzeum pod ochranou organizace UNESCO. Když začneme od 1940 m dlouhých hradeb s věžemi, přes Stradun, Oralndův sloup, goticko-renesanční paláce Sponca a slavný Knežev dvor (Knížecí dvůr) a známé kostely a kláštery...

Doporučujeme zde vyzkoušet stonské slávky a ústřice, které jsou považovány za nejchutnější a nejlepší mušle na Jadranu. Z masitých pokrmů, mimo jehněčího a telecího masa připravovaného „pod pekou“ (hliněný pečící zvon) a plodů moře, je zvláštní specialitou brodet z úhořů a žab z údolí řeky Neretvy.

Víte, že vynálezce padáku Faust Vrančić pocházel z Šibeniku? Město je známé svými pevnostmi a věží Sv. Mihovil (Sv. Michal), Sv. Nikola (Sv. Mikuláš), Sv. Ivan (Sv. Jan), Šubićevac a nejvíce jej proslavila katedrála Sv. Jakova (Sv. Jakub) z 15. století, kterou postavili stavitelé Juraj Dalmatinac a Nikola Florentinec.

Začnete sýrem „z měchu“ a drnišským pršutem a k pití zvolte sklenici červeného vína primoštenského Babiće.

Kvarner je prostor mýtických apsirtských ostrovů a nezapomenutelných riviér – opatijské, crikvenické, vinodolské a rijecké.

Klíčová slova gastronomického slovníku Kvarneru jsou: Vrbnická Žlahtina, Trojšćina, kvarnerské krevety, jehněčí, „šurlice“, „maruni“, rabský dort.

Víte, že jedinečné splitské jádro, které je dnes zapsáno na seznam chráněných památek UNESCO, vzniklo na základech letního sídla císaře Diokleciána z roku 305...

Ve Splitu vyzkoušejte slavnou dalmatskou „pašticadu“, masitý pokrm, pro jehož přípravu jsou zapotřebí dva dny. Jestliže máte radši jednodušší chutě, nabízí se voňavá Viská, Forská a Komižská „pogača“...

Istrie se nazývá Terra Magica a je opravdovým kulturním arboretem, jehož dědiství sahá od Histrionů, Keltů, Římanů, přes Byzant, Slovany a Benátčany až po Rakousko-Uherskou monarchii.

V isterském hostinci začněte pěkně popořadě: od aperitivu bisky, rudy a medici, přes sýr a pršut následovaný isterskou polévkou, na jaře „fritaja“ s chřestem až po hlavní jídlo Musíte si vybrat, zda bude mořské nebo kontinentální.

Největší urbánní centrum Slavonie je město Osijek, kterému dominuje známá pevnost Tvrđa, podobně jako městu Slavonski Brod dominuje největší evropská barokní pevnost z 18. století.

Slavonská kuchyně voní především šunkou a „kulenem“ a v typickém slavonském hrnci se vaří hrách „čobanac“ („pastevecký“) a rybí „fiš paprikaš“.

Ovlivněna rakousko-uherskou tradicí, se záhřebská gastronomická nabídka pyšní tzv. „purgerskou“ kuchyní s pokrmy jako jsou Grenadýrský marš, těstoviny s cibulkou a tvarohem nebo např. „Kajzeršmarn“ dezert, který se nejvíce podobá palačinkám.

Město bylo postaveno na základech dvou středověkých měst, která vznikla na dvou sousedních kopcích – Gradec a biskupský Kaptol. Dokumentovaná minulost města sahá do roku 1094 a tak byl Záhřeb vždy hlavní kulturní metropolí Chorvatska.

Mimoto, že se pyšní jako místo narození jednoho z největších světových vynálezců Nikoly Tesly, jehož muzeum se nachází v jeho rodné obci Smiljan, má kraj Lika i velikou mariánskou svatyni v obci Krasno.

Největší gastronomický věhlas tomuto regionu přináší zdejší brambory chráněného zeměpisného původu. Jestliže chcete okusit pravé menu Liky, začnete aperitivem – pálenkou ze švestek a hrušek nebo likérem z borůvek. Poté pokračujte sýrem „škripavcem“ a sušeným masem z divočiny a pak přejděte k hlavnímu jídlu – tradiční „pole“ s jehněčím „pod pekou“.

Začněte sýrem a smetanou, přes tradiční sýr z Podraviny tzv. Prga podávaný se samoborským salámem a pikantní omáčkou ze samoborské hořčice.

Střední Chorvatsko je prostor romanitckých středověkých pevností, poutních svatyní a zámků, z nichž nejznámější je Trakošćan, který v současnosti slouží jako Muzeum.